OSOBNÍ RITUÁL

zavinování - zavírání kostí

KDYŽ CÍTÍŠ, ŽE JE ČAS NA ZMĚNU 

termín dle domluvy (u žen mimo termíny menstruace), 

Rychnov n. Kn. nebo místo dle domluvy 

UZAVÍRÁNÍ etap (jak zřejmých, tak niterných) může mít své vlny, své vrstvy a také má své poklady, které (pak) bývají klíčem K OTEVŘENÍ dalších dveří. 

Někdy tušíme/vidíme, kam jimi vstupujeme nebo kam máme namířeno, někdy to pro nás je překvapením. I tak to je možná nejvíc o té cestě... , jejíž součástí je vnitřní svět - prožitky, uvědomění, pokora i rozhodnutí. 

Některé konce přinášejí pocit osvobození, a to nejen ty chtěné konce. 

Některé konce přinášejí radost. 

Stejně jako vstup do nové etapy. Začátky a konce, konce a začátky... směsice nejistoty a jasnosti, rozechvělosti a síly, výzvy i příležitosti.

Ať se týkají PRACOVNÍCH ČI OSOBNÍCH záležitostí, ať jsou ve HMOTNÉ NEBO JEMNOHMOTNÉ rovině, ať jsou BOLAVÉ ČI RADOSTNÉ, často se díky nim proměňujeme ve svém vnímání i konání, ve způsobech, jakým interpretujeme ,,svět" a v intervencích, do kterých vkládáme svou pozornost, energii a péči.

Je mi blízký i citát, který říká, že největší bolest je nevypovězený příběh - téma, kdy máme pocit, že selhání, stud a bolest nemůžeme vyjádřit naplno - někdy ani sami před sebou... ale jak často to je právě to, co chce být slyšeno, viděno, OBEJMUTO... a tím nás vrací zpět do síly, jak zvláštně to zní, tak jednoduše mocné to UCTĚNÍ/RESPEKTOVÁNÍ může být.

Sama mám zkušenost, jak sdílení s druhým může být nápomocno v procesech uvědomění, uvolňování a svobody. Není to o vytváření umělých cest, je to o možnostech a perspektivách, které jsou vidět až z určitého místa (v srdci a BEZ TLAKU - na sebe, okolí, události...). 

Mám za to, že, co k nám patří, co k nám náleží, s tím se potkáváme... to rozpoznáváme... to nás volá. 

Záměrem celodenního rituálu (pro jednu osobu) ZAVINOVÁNÍ/ZAVÍRÁNÍ KOSTÍ  je, aby to, co (někde v sobě a někdy skrytě) víš, nezůstalo jen v hlavě... kde se to nemůže projevit naplno, ale aby tóny tvých jedinečných zkušeností zněly celým tvým srdcem kamkoliv půjdeš, prostoupily do reality - umožňovaly komunikovat, propojovat/potkávat se a SPOLU-TVOŘIT tak, jak to cítíš (jak jsi to skutečně ty). 

...

Někdy jsou změny zřejmé jako nenávratný řez. 

Přesto pořád cítíme právě i ,,to všechno", co tu bylo předtím. Ale to všechno, co tu bylo předtím nemusíme přestat cítit, naopak... to všechno (ze srdce) nás může vést DÁL a ještě mnohem JASNĚJI, než kdy dřív. 

A dost možná je to právě součástí ještě něčeho většího, než dokážeme pobrat (jak v osobní, tak kolektivní úrovni).

Rituál zavinování se původně používal k uzavírání období po porodu. V této podobě se stále používá (jak po šestinedělí, tak roky po porodu). V současné době má na celém světě rituál zavinování různé podoby i různé záměry  a není pouze pro ženy. 

Jaké bylo zavinování? 

od Jany V.: 

Impulsem pro zavinování byla nějaká dlouhodobá nespokojenost, zátěž, se kterou jsem si neuměla poradit. A přitom už o ní věděla a nechtěla s ní pokračovat. Cítila jsem velkou potřebu změny.

Posun byl nejspíše v náhledu na věci, které mě zraňovaly… na sebe v tom a roli, kterou si dovoluji mít. Konkrétně pak úhel pohledu na to, co si o sobě myslím, kým pro sebe jsem. Uvědomění daleko větší osobní síly, (kterou jsem prokázala už kdysi např. u náročného přestěhování), kterou jsem do této chvíle neviděla. Považovala jsem se spíš za kaskadéra a vlastně se za toto rozhodnutí lynčovala a vinila, protože vývoj situace se dost lišil od očekávání. To, co jsem uviděla, mi pomohlo odpustit si, přijmout to…a jít dál. Navíc jsem viděla tu jistotu prožití síly. Nemusím ji hledat, vždycky se mnou byla.

Během zavinování se otevřelo i další velmi bolavé místo… můj vztah s tátou… jeho nepřijetí a určitá krutost a zároveň i jeho bezradnost. Uvidění toho, jak mě to ovlivňuje. A následně prozření, že tyto jeho postoje jsou jeho…a já si svůj postoj k sobě mohu ovlivnit sama. Nemusím být sama k sobě stejně tvrdá. Nejsem už na jeho názoru závislá. Nejsem tím, kým mě vidí. Netvoří mě on, to já. A dát sobě i jemu svobodu.

Překvapila mě míra emocí, která mě převálcovala (už s tebou) večer před rituálem…na samotném rituálu jsem už cítila odevzdání a důvěru (důvěrnost, která posunula i náš vztah… dovoluji si ukázat ti svou bezmoc a bolest, věci – které obvykle neukazuju ani sama sobě a ty to bereš, nebojuješ, vytvoříš bezpečný prostor k projevení).

Následně jsem se cítila pár dní úplně zpomalená, ztišená…na fyzické úrovni se mi přestavělo buněčné nastavení – ať to může znít bláznivě, tak jsem to cítila (ve dne v noci – vnitřní mravenčení)… Byla jsem i unavená, jak po těžké práci. Ale i během tohoto období už byla se mnou Síla…a co víc Moje Síla, a vědomí, že už nic není stejné… ta Síla Je a je a bude se mnou, protože tak to prostě Je. Stačí se do ní povolit. Přestat se mračit a povolit. A za toto velké poděkování… Vděčím tomuto procesu a Tobě za Rozhodnost, Podporu a jiné pojetí Žití.. v otevřenosti. Jiný úhel pohledu na sebe a své role v mém životě, které už jsou za mnou. Patří k něčemu, co minulo.

Doporučuji tento rituál všem. Myslím, že každý z nás máme témata, jejichž čas se chýlí k zavinutí a tím k osvobození. Pocit znovuzrození a lehkosti, který se pak dostaví, je nepopsatelný. A není to o zasloužení si (za prokázanou odvahu), prostě to je přirozený následek.

Měj se krásně a přeji ti mnoho sil a radosti z tvé práce…má obrovský smysl!

Kateřina

Chci si domluvit osobní rituál: 

(osobně na uvedený mail do 2 pracovních dní odpovím) 

Uvedené údaje budou použity pouze pro vyřízení rezervace.

K zásadám o ochraně a zpracování osobních údajů více zde GDPR a Všeobecné obchodní podmínky